Rád bych touto formou vyzval všechny příbuzné v Kristu, abychom (alespoň jednou) v modlitbách prosili za muže, jehož jméno neznám a osobně jsem ho viděl včera prvně v životě. Tohoto člověka už zřejmě nikdy neuvidím, ale jeho svědectví mě hodně oslovilo a donutilo napsat tento příspěvek...

Jednalo se o učitele amerického původu žijícího v ČR. Věk přes 40. Potkal jsem ho na včerejším Pochodu pro život v Praze. U výstavy Stop Genocidě. Chtěl přeložit všechny texty na těch šokujících panelech. Jednotlivé panely komentoval, obvykle zaznělo jen: „nechutné“, „barbarské“. Mezitím byl čas a tak se rozpovídal o svém životě.

Jako věřící člověk se snažil najít manželku z církve a také našel. Ona nekouřila, nepila a byla panna. Ona a jejich dítě byl jeho splněný sen. Ale, „jako Eva pojedla jablko, z kterého neměla jíst, tak i ona, jeho žena, poslouchala a nakonec poslechla rady kamarádek, že si najde »lepšího« muže a rady právníka na alimenty a odešla “.

Říkal, že jeho život tím zkončil, přišel o rodinu, práci, má problémy se spaním a žije v neustálem stresu, ale co je ze všeho nejhorší (můj pohled, ne jeho slova), přišel o naději. Denně se modlí, aby byl v jeho životě mír. Ale i když o víru prý nepřišel, naději již nemá. Pro mě osobně je to takový nepochopitelný oxymóron, ale pojďme dál...

Nemůžete se tedy divit, že tento zlomený člověk bez naděje říká, že ani náš západní svět nemá naději a budoucnost. Budoucnost prý má islamistická společnost, která nezabíjí své děti a kde žena nemá právo rozhodovat. Že jsme byli hloupý dávat ženám moc rozhodovat. Ženy se nechovají racionálně, ale na základě emocí.

Hovořil o statistice rozvodovosti v ČR a v USA. V obouch zemích je prý druhé manželství častěji rozvedené (rychleji?). Bohužel čísla si nepamatuji. A že v ČR je situace snad ještě horší, než u nich (práva otců). Hovořil o vysokých alimentech, které vyměřuje soud a o tom, jak má pouze 2x do měsíce právo vidět syna. Synovi je 10, uplynolo 7 let od rozvodu a „syn nevítá otce, ale cizince“.

Hovořil dál o tom, jak otocové nemají právo na své děti, že automaticky se dává matce a když nejsi schopen platit vysoké alimenty (on platí $1500!!!), jdeš do vězení. Nemůžeš platit z vězení? Seberou ti pas a řidičák a potom i konto v bance. Stáváš se tak otrokem v té zemi a nezmůžeš nic.

Tento zlomený člověk hovořil o tom, že takových otců je x a dokonce mi doporučil anglickou knihu o tomto tématu. Říkal, ať přemýšlím a ať se nikdy neožením. Nesouhlasil jsem s jeho pesimistickým viděním světa, což bylo komentováno strohým „jsi mladý“... Tento člověk má ženu, ale nikdy už se nechce oženit...

Zeptal jsem se jej, jestli ten rozvod a ztráta práce atd. nebylo vítězství Satana. Souhlasil, že bylo. A opěto hovořil o tom, že již nemá naději... Přesto, že hovořil, že nemá naději, vyjádřil podporu našemu hnutí za život a dokonce mi vylepšoval mé anglické překlady panelů- prý mě bude učit (to lépe říkat cizincům) :-), a tak proto si myslím, že vešekerá naděje neumřela! Že to, co ten muž potřebuje, je boží blízkost a modlitby. Říkal jsem, že se za něj pomodlím a až doma mě napadlo, že přizvu i vás. Učiňte tak... za něj, i za ostatní z rozvrácených rodin...

Pozn.: Toto je modlitební výzva, ne diskuze na téma rozvody, otcovství, potraty, ať již všeobecně nebo tento konkrétní případ. Nikdo není dokonalý- třeba tam nezaznělo, co provedl on, takže neříkám, že vinná je jen pouze matka. Je to výzvka k modlitbě za zmírnění tohoto satanova vítězství.

Tip: Fotografie z Pochdu pro život 2012 jsou ZDE.